středeční nostalgie

Myachachachá... Nedávno jsem jela šalinou a potkala jsem známé... Tak už jsem se dlouho nenasmála... Celou dobu se dohadovali, kdo je homosexuál... Jestli Justin Bieber, nebo One Direction... Já se jim tam smála... Pak jsem se zapojila do diskuze... A pravila jsem, že One diction, protože to je na první zamyšlení každému jasné... A jako BONUS se mi podařilo naštvat obě... A to mým přesvědčením, že je Bieber holka... Ne, že bych si jednu věc z toho myslela, jen mě nebavilo jen neúčastně se smát debilitě dnešní mládeže....

Po delším dohadování nastala změna! Asi je už sralo, jak jsem jim urážela jejich zpěváky... Tak se mě zeptaly na mého... Nastala chvíle ticha... Pak jsem se rozesmála... Jo, to jsem já, když vím, že ať řeknu jakékoliv jméno mého oblíbeného zpěváka, tak stejně nebudou vědět, o koho jde... A vysvětlovat se mi jim to nechce... Pak by se to dostalo k otázce, o čem je punk... a vysvětlovat jim jaké názory zastávám se mi taky nechce... No.. A není to moje věc?

Nakonec jsme se rozešli s jasnou představou, že každej chlap, kterej má uplejší džíny, než my je buzna... A já byla donucena přiznat, Justinovo mužské pohlaví za právoplatně existující... Neměla jsem s tím problém... Nic proti němu nemám, takže...

Následně jsem šla do parku.... To je tak, když se člověku nechce domů...  Tam bylo několik lidí, co hulili a kouřili... A to i cigarety... Bylo mi nabídnuto a věřte nebo  ne, já bych si ráda vzala... Ale bylo to marné. Můj otec by mě do toho děcáku za takový průšvih už asi doopravdy poslal.... Nebo možná ne.. Ale  nehodlám nic riskovat... Ne před Brněncem.... Ale i bez trávy nebyla v parku nuda. Ne, že bych se s někým bavila, ale zírat do silnice na zábradlí a přemýšlet o životech kolemjdoucích taky není k zahození... Třeba jsem nechápala, proč na sobě nosí reklamy kde jen můžou... Třeba takové adidas triko... Vždyť to je jen obyčejné triko s reklamou na adidas.... Jen stojí o několik desítek víc, než normální.... A i obecně. Když pomenu reklamu... Všichni tvrdí, jak se odlišují. Jak jsou jiní, jak moc originálně se oblíkají... Deset lidí, stejné triko, jen jiná barva. A chválí si svou originalitu! Toto už vážně nechápu! Je to nad mé IQ! A mě nadávají, jak se oblékám... Kdyby nebylo nás, co doopravdy nenosíme něco takového každý den... No asi bych zešílela... Každej den vidět ten stejnej stereotip by mě psychicky zničilo...

Kupodivu jsem si při cestě domů vzpomněla na film the runaways. Měla jsem tendence zkopnout všechny popelnice okolo... Ale taková nejsem, že bych dělala bordel v mé ulici...  Jakmile mě však toto nutkání přešlo, nahradila ho vzpomínka, na rozhovor s kamarádkou z dřívějška.... Tehdy si utahovala z toho, že jsem sama, a ona je zasnoubená... (Zasnoubená v 14... Já jsem prej Magor...) A začala jsem ji nenávidět! Ne z toho důvodu, že by někoho měla... Ale protože mi to takhle hnusně předhodila! Když jsem já někoho měla, jen kvůli ní, jsem o mé holce nemluvila.... A ona mi to takhle předhodí... A pak se diví, že ji ignoruju... Pořád povídá, jak se přestěhuje do jiného města za snoubencem... Tak ať tam jede! Já ji tu nedržím... Pravda... Ještě jí nebylo ani patnáct... Ale ať už kurva drží hubu! Nevadí mi, když povídá o svém ratlíkovi, ale ať mě kurva nesere s tím jejím vyhrožováním! (Když se tak podívám zpět, dochází mi, proč jsem byla tak nasraná, že když jsem kolem osmé dorazila domů, počmárala jsem si nanovo skříň...) Jasně... Chápu... Stěžuju si... Asi bych se to měla odnaučit.. Ale.. Já si nestěžuju... Toto je jen opatření, abych jí zítra neurvala hlavu! Hlavně kvůli tomu, že naši trávu má ona... :DDD Travičkáá zelenááá... Asi už mám dost... :DDDDD